MODEL +

VARIANTA 3 - ŘEŠENÍ V DOHLEDNU

 

 Vítězná varianta po konzultacích 25. 11. Pravidelné rozestupy stejně tenkých podpor, ty slouží jako nosná konstrukce bezbariérové lávky pro pěší a cyklisty, zároveň jsou vertikálními komunikacemi k vodě, bazénu, rybárně, restauraci, ke kotvišti ... další funkce - slalomový kanál - by byl vzhledem k nemožnosti vytvořit žádaný výškový rozdíl trati pouhou opičí dráhou pro malé děti, bude tedy nahrazen něčím jiným. Funkce by měla souviset s vodou a přilákat návštěvníky. Ponorka či bitevní loď? Otázkou je, zda by se našly takové, které budou odpovídat IV třídě vodní cesty, do níž dolní Vltava spadá. Musí se nějak dostat na místo a plout, nikoli sedět na dně a překážet výrazně průtoku vody. (bude ještě prozkoumáno) Variantou může být např. replika historického parníku, jenž bude na tomto místě kotvit a čas od času se vydá na slavnostní vyjížďku. Další možností je rybářská vesnička, rekreační či trvalé bydlení v hausbótech.

Varianty konstrukčního řešení lávky - betonové nosníky - prefabrikace s využitím předpětí - spojitá  konstrukce - komorový, T, prostý; ocelový příhradový vazník - možnost většího kontrastu s betonovými stěnami?

Rešerše plovoucích objektů s rekreační tematikou - plovoucí restaurace, hotel, obytný dům, bazén, vířivka, sauna - novátor bohužel nebudu - všechno už tu bylo/je/google našel.

Na závěr tohoto příspěvku malé odlehčení - i v Praze jsou lidé, kteří se koupou přímo ve Vltavě, a to dokonce v prosinci, lednu, únoru ... někteří již oslavili několikanásobné výročí třicátých narozenin, a tato činnost je udržuje ve výborném zdraví. (foto - článek http://relax.lidovky.cz/otuzilecke-plavani-prilakalo-do-vltavy-rekordnich-162-plavcu-pli-/ln-zajimavosti.asp?c=A091226_124047_ln_domov_kim, video - youtube)

video trailer - zimní plavání

VARIANTA 2 - OBRÁZKY

OBSLUHUJÍCÍ A OBSLUHOVANÉ … aneb VARIANTA 2

Vše se točí kolem tzv. plovoucích zařízení – jejich příklady z Prahy na fotkách – a pevných stěn. Pilíře  – podpory lávky – obsahují obsluhující provozy – toalety, šatny, občerstvení, rybářské bistro …  – nebo fungují jako komunikace spojující vodní hladinu s pěší lávkou. Vše ostatní pluje – na pontonech nebo jako skutečná loď – v případě příchodu povodně může být přemístěno jinam.  Funkce na pontonech či v lodních vanách mohou být různé – kromě již od počátku zamýšleného bazénu vybírám dále plážový volejbal, kluziště (bude-li polymerové, může být celoroční), minigolf, molo na opalování. Spojovací můstky souběžné s pěší lávkou jsou též plovoucí, případně odmontovatelné (pokud se nacházejí v jiné výškové úrovni). Pěší lávka je na Štvanici doplněna rampou. Upřesňující obrázky, zákresy, řezy -  to be continued …

 

MEZIOBOROVÁ SPOLUPRÁCE

V předchozích týdnech jsem měla možnost konzultovat projekt s několika odborníky ze souvisejících oborů. Konzultace byly velmi přínosné. Také jsem se konečně odhodlala k nalezení informace o tom, jaké zákonné podmínky panují v záplavovém území – bohužel příliš nepodporují dosavadní verzi návrhu:

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon),

§ 67 - Omezení v záplavových územích

(1) V aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou

vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu 

před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry,

staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb

dopravní a technické infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic ( ... ), za podmínky, že současně

budou provedena taková opatření, že bude minimalizován vliv na povodňové průtoky.

Základní poselství z konzultací:

Doc. Ing. Tomáš Rotter, CSc., přední český statik – mostař: 

Nepoužívat parapetní nosník (mostovka a zábradlí jako jedna nosná konstrukce), je to škaredé, nepraktické, v rozích se hromadí špína, která nemá kam spadnout, nechat se odfouknout apod., Tloušťka nosníku odpovídá 1/50 rozpětí, pro podpory v rozmezí 14 metrů, nesoucí lávku, postačí stěna tloušťky cca 40 cm, nebo dva sloupy průměru 30 cm.

Ing. Jan Novák, katedra mechaniky FSv ČVUT: 

Velmi důležitý je stav geologického podloží, má velký vliv na volbu konstrukce (staticky určité, nebo neurčité) z hlediska jejího nerovnoměrného sesedání.

Ing. Vladimír Srb, ředitel PS Podolí, předseda Českého svazu plaveckých sportů: 

Náklady na vyhřívání venkovního bazénu jsou obrovské, je velmi důležité eliminovat přímé působení větru. Zima je spíše ztrátová, proto by bylo vhodné najít zimní aktivitu, která náklady dorovná.

doc. Dr. Ing. Pavel Fošumpaur, katedra hydrotechniky FSv ČVUT: 

Klíčovým číslem pro výšku mostovky nad hladinou Vltavy v Praze je nejvyšší zaznamenaná úroveň povodně, tj. Q2002. Návodní pilíře u plavebních komor mají dnes běžně tloušťku 1 metr a musí mít tzv. hydrodynamický tvar. Konstrukce v aktivní zóně povodní nesmí omezit povodňový průtok, tj. mohly by být jedině „výklopné, otočné“ či jako plovoucí zařízení jako je např. botel. Turistická a volnočasová lodní doprava je dnes na vzestupu, v Praze ale zásadně chybí infrastruktura, tj. kde zakotvit, občerstvit se, apod.

3 X 3 JE MEDVĚD … aneb VARIANTA 1

Po delší odmlce, plné pročítání Neuferta (základní knihy o typologii staveb), hledání ideální kombinace množství šaten, sprch, saun, fitness sálů, restaurací a kaváren, plné více či méně bezradného skicování a zabředávání do nepodstatných detailů, předkládám rozpracovanější variantu předchozího příspěvku. Vypadá to, že dále se tato verze nedostane. Pro zachování kontinuity a srozumitelnosti průběhu práce však považuji její zveřejnění za důležité.

Základním principem bylo pravidelné rozmístění podpor / zdí po celé délce trasy lávky od Karlína do Holešovic, mezi ně v úrovni lávky a pod ní umístění zázemí koupaliště. Zdi mění svou výšku v závislosti na využití na daném místě, jednou se na zdi opalují lidé, jinde po ní chodí jako po schodech či rampě, na dalším místě se vozí děti na skluzavce a rodiče je sledují z nedalekých laviček. 

Po konzultacích však musím dát za pravdu názoru, že prvky, převzaté z tvaru vodních staveb, nemají moc co dělat na souši -  logika věci musí být zachována. Je také na čase celou věc zjednodušit a "možná" ji i přizpůsobit podmínkám místa, fyzikálním a „státo(s)právním“ zákonům (viz. následující příspěvek).