MEZIOBOROVÁ SPOLUPRÁCE

V předchozích týdnech jsem měla možnost konzultovat projekt s několika odborníky ze souvisejících oborů. Konzultace byly velmi přínosné. Také jsem se konečně odhodlala k nalezení informace o tom, jaké zákonné podmínky panují v záplavovém území – bohužel příliš nepodporují dosavadní verzi návrhu:

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon),

§ 67 - Omezení v záplavových územích

(1) V aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou

vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu 

před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry,

staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb

dopravní a technické infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic ( ... ), za podmínky, že současně

budou provedena taková opatření, že bude minimalizován vliv na povodňové průtoky.

Základní poselství z konzultací:

Doc. Ing. Tomáš Rotter, CSc., přední český statik – mostař: 

Nepoužívat parapetní nosník (mostovka a zábradlí jako jedna nosná konstrukce), je to škaredé, nepraktické, v rozích se hromadí špína, která nemá kam spadnout, nechat se odfouknout apod., Tloušťka nosníku odpovídá 1/50 rozpětí, pro podpory v rozmezí 14 metrů, nesoucí lávku, postačí stěna tloušťky cca 40 cm, nebo dva sloupy průměru 30 cm.

Ing. Jan Novák, katedra mechaniky FSv ČVUT: 

Velmi důležitý je stav geologického podloží, má velký vliv na volbu konstrukce (staticky určité, nebo neurčité) z hlediska jejího nerovnoměrného sesedání.

Ing. Vladimír Srb, ředitel PS Podolí, předseda Českého svazu plaveckých sportů: 

Náklady na vyhřívání venkovního bazénu jsou obrovské, je velmi důležité eliminovat přímé působení větru. Zima je spíše ztrátová, proto by bylo vhodné najít zimní aktivitu, která náklady dorovná.

doc. Dr. Ing. Pavel Fošumpaur, katedra hydrotechniky FSv ČVUT: 

Klíčovým číslem pro výšku mostovky nad hladinou Vltavy v Praze je nejvyšší zaznamenaná úroveň povodně, tj. Q2002. Návodní pilíře u plavebních komor mají dnes běžně tloušťku 1 metr a musí mít tzv. hydrodynamický tvar. Konstrukce v aktivní zóně povodní nesmí omezit povodňový průtok, tj. mohly by být jedině „výklopné, otočné“ či jako plovoucí zařízení jako je např. botel. Turistická a volnočasová lodní doprava je dnes na vzestupu, v Praze ale zásadně chybí infrastruktura, tj. kde zakotvit, občerstvit se, apod.