OBSLUHUJÍCÍ A OBSLUHOVANÉ … aneb VARIANTA 2

Vše se točí kolem tzv. plovoucích zařízení – jejich příklady z Prahy na fotkách – a pevných stěn. Pilíře  – podpory lávky – obsahují obsluhující provozy – toalety, šatny, občerstvení, rybářské bistro …  – nebo fungují jako komunikace spojující vodní hladinu s pěší lávkou. Vše ostatní pluje – na pontonech nebo jako skutečná loď – v případě příchodu povodně může být přemístěno jinam.  Funkce na pontonech či v lodních vanách mohou být různé – kromě již od počátku zamýšleného bazénu vybírám dále plážový volejbal, kluziště (bude-li polymerové, může být celoroční), minigolf, molo na opalování. Spojovací můstky souběžné s pěší lávkou jsou též plovoucí, případně odmontovatelné (pokud se nacházejí v jiné výškové úrovni). Pěší lávka je na Štvanici doplněna rampou. Upřesňující obrázky, zákresy, řezy -  to be continued …

 

MEZIOBOROVÁ SPOLUPRÁCE

V předchozích týdnech jsem měla možnost konzultovat projekt s několika odborníky ze souvisejících oborů. Konzultace byly velmi přínosné. Také jsem se konečně odhodlala k nalezení informace o tom, jaké zákonné podmínky panují v záplavovém území – bohužel příliš nepodporují dosavadní verzi návrhu:

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon),

§ 67 - Omezení v záplavových územích

(1) V aktivní zóně záplavových území se nesmí umísťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou

vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu 

před povodněmi nebo která jinak souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry,

staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb

dopravní a technické infrastruktury, zřizování konstrukcí chmelnic ( ... ), za podmínky, že současně

budou provedena taková opatření, že bude minimalizován vliv na povodňové průtoky.

Základní poselství z konzultací:

Doc. Ing. Tomáš Rotter, CSc., přední český statik – mostař: 

Nepoužívat parapetní nosník (mostovka a zábradlí jako jedna nosná konstrukce), je to škaredé, nepraktické, v rozích se hromadí špína, která nemá kam spadnout, nechat se odfouknout apod., Tloušťka nosníku odpovídá 1/50 rozpětí, pro podpory v rozmezí 14 metrů, nesoucí lávku, postačí stěna tloušťky cca 40 cm, nebo dva sloupy průměru 30 cm.

Ing. Jan Novák, katedra mechaniky FSv ČVUT: 

Velmi důležitý je stav geologického podloží, má velký vliv na volbu konstrukce (staticky určité, nebo neurčité) z hlediska jejího nerovnoměrného sesedání.

Ing. Vladimír Srb, ředitel PS Podolí, předseda Českého svazu plaveckých sportů: 

Náklady na vyhřívání venkovního bazénu jsou obrovské, je velmi důležité eliminovat přímé působení větru. Zima je spíše ztrátová, proto by bylo vhodné najít zimní aktivitu, která náklady dorovná.

doc. Dr. Ing. Pavel Fošumpaur, katedra hydrotechniky FSv ČVUT: 

Klíčovým číslem pro výšku mostovky nad hladinou Vltavy v Praze je nejvyšší zaznamenaná úroveň povodně, tj. Q2002. Návodní pilíře u plavebních komor mají dnes běžně tloušťku 1 metr a musí mít tzv. hydrodynamický tvar. Konstrukce v aktivní zóně povodní nesmí omezit povodňový průtok, tj. mohly by být jedině „výklopné, otočné“ či jako plovoucí zařízení jako je např. botel. Turistická a volnočasová lodní doprava je dnes na vzestupu, v Praze ale zásadně chybí infrastruktura, tj. kde zakotvit, občerstvit se, apod.

3 X 3 JE MEDVĚD … aneb VARIANTA 1

Po delší odmlce, plné pročítání Neuferta (základní knihy o typologii staveb), hledání ideální kombinace množství šaten, sprch, saun, fitness sálů, restaurací a kaváren, plné více či méně bezradného skicování a zabředávání do nepodstatných detailů, předkládám rozpracovanější variantu předchozího příspěvku. Vypadá to, že dále se tato verze nedostane. Pro zachování kontinuity a srozumitelnosti průběhu práce však považuji její zveřejnění za důležité.

Základním principem bylo pravidelné rozmístění podpor / zdí po celé délce trasy lávky od Karlína do Holešovic, mezi ně v úrovni lávky a pod ní umístění zázemí koupaliště. Zdi mění svou výšku v závislosti na využití na daném místě, jednou se na zdi opalují lidé, jinde po ní chodí jako po schodech či rampě, na dalším místě se vozí děti na skluzavce a rodiče je sledují z nedalekých laviček. 

Po konzultacích však musím dát za pravdu názoru, že prvky, převzaté z tvaru vodních staveb, nemají moc co dělat na souši -  logika věci musí být zachována. Je také na čase celou věc zjednodušit a "možná" ji i přizpůsobit podmínkám místa, fyzikálním a „státo(s)právním“ zákonům (viz. následující příspěvek).

KONCEPT VS. SITUACE

Zde je první nástin toho, jak by mohlo vypadat převedení konceptu do dané situace.

KONCEPT

PROGRAM

Při prvních úvahách, jak propojit dané dva (vlastně čtyři) břehy Vltavy, se mé myšlenky ubíraly následujícím směrem:    

Holešovice – tržnice – sociální status nižší X může se změnit <- nová výstavba, Karlín – kanceláře + bydlení -  sociálně výš (dražší byty, prestižnější)  ..   Kdo bude chodit? Proč? Štvanice! – Budou chodit na Štvanici – příjemnou cestou, ne podél aut na magistrále, volný čas, zábava, rekreace, kultura … zkrátí si cestu do tržnice, do galerie, na nákup … „bydlím v Křižíkově ulici, v neděli chci zajít na výstavu do DOXu, je krásně, vezmu to procházkou přes novou lávku..“

Pak mi kamarád, který bydlí v Holešovicích, na otázku, co tam podle jeho názoru nejvíc chybí, odpověděl bez dlouhého přemýšlení: „Chybí tady nějakej koupák. Třeba jako mají v Berlíně, jsi uprostřed města, v řece, ale nemusíš plavat v tý špinavý vodě.“

Tak jsem se podívala, co že to v tom Berlíně mají, a objevila princip Badeschiff, neboli „koupací loď“, plovoucí bazén na řece Sprévě. Koupaliště na Štvanici bylo, ostrov má být dle územního plánu součástí velké zóny rekreace a zeleně podél Vltavy.

Můj plán je tedy jasný:             obnova tradice koupání a plováren – bazén/ wellness  

                                              – pokud možno s celoročním provozem – Badeschiff pro Prahu! 

Možnost pohodlně přejít/přejet z břehu na břeh bude bonus navíc.

(Po chvíli hledání na internetu jsem zjistila, že taková plovoucí plovárna je i ve Vídni, podobný princip se ujal v Kodani, a ve Frankfurtu nad Mohanem vzniklo občanské sdružení za založení Frankfurtské koupací lodi. Jak je možné, že něco takového nikdo nechce tady v Praze? Nebo chce, jen jsem si toho nevšimla?)

smysluplnost mého záměru potvrdila tato analýza: 

ANALÝZA

Základní shrnutí po prozkoumání místa a sesbírání dostupných informací:

Karlín a Holešovice:        ráj developerů, jedinečná lokalita v centrální Praze s obrovským rozvojovým potenciálem, obě čtvrti klidné a příjemné k bydlení; spousta pracovních příležitostí, oproti tomu poměrně málo možností, jak (kvalitně) trávit čas mimo pracovní dobu

Rohanský ostrov:            kontrast novostaveb a na demolici čekajících ruin, částečně nefungující cyklostezka na protipovodňovém valu, v plánu obnova říčních ramen, vznik „zelených ostrovů“, velkého území rekreace s celoměstským významem, v sousedství nové soubory bydlení a administrativy (River city, River gardens, Rohan city)

Štvanice:                          dříve Velké Benátky – řada menších okolních ostrovů, bohatá historie, měnící se náplň, zastřešujícím tématem od 17. století je zábava, rekreace, sport (štvaní zvěře, střelnice, anglický park, provazolezci, ohňostroje, tančírna, hostince a kavárny, zimní stadion, tenisové kurty, plovárna a koupaliště s naturistickým areálem, skatepark), ostrov velmi obtížně přístupný, východní cíp po povodních značně zanedbaný, ale i romanticky přírodní